22. září 2019
Zřizování ochranných pásem je motivováno ochranou obecných zájmů nebo v zájmu zajištění výstavby, provozu a bezpečnosti určitých zařízení, jejichž ochrana je společensky důležitá.
Kolize se stavbou je noční můrou stavebních úřadů, stavebníků, správců, investičních referentů a dalších osob našeho stavebnictví. Pokud totiž stavíte v ochranném pásmu dráhy (OPD) vztahují se na vás ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění. OPD u drah celostátních do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje musí být projednáno s účastníkem řízení v rámci územního a stavebního řízení vedeného podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Problém nastane, když stromy v OPD, které bezprostředně přiléhají ke stavbě občanské vybavenosti, která je již ve výstavbě, jsou s touto stavbou v kolizi. Padající větve na jedné straně znatelně zpožďují vlaky, na straně druhé znemožňují v plnění harmonogramu výstavby, v osazení vyprojektovaného osvětlení, BOZP, parkování vozidel a mechanismů, atd… Sice § 177 stavebního zákona umožňuje vlastníkům staveb či jiným osobám patřičně reagovat na nepříznivé situace, vzniknuvší v důsledku mimořádných událostí, a to počínaje předcházení jim a konče odstraňování jejich následků, ale judikát NSS v ustanovení § odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování, zda povolí kácení dřevin, správní uvážení, které musí soudy respektovat.
Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Nepovažuje se v daném případě za nutné, aby byla u každého stromu vyčíslena jeho ekonomická hodnota poměřovaná s náklady na případnou údržbu těchto stromů. Zákon 266/1964 Sb. (drážní) a zákon č. 114/1992 Sb., (ochrana přírody) sice řeší problematiku kácení stromů bez povolení na cizím pozemku s nutností jej orgánu ochrany přírody oznámit, ale stavebník musí v našem případě absolvovat strastiplné kolečko od projednání v komisi ŽP, na zastupitelstvu, s žádostí podepsanou starostou o závazné stanovisko od orgánu ochrany přírody se obrátit na správní orgán ochrany přírody, a to vše pro stavbu v OPD již jednou schválenou a povolenou ze strany správce dráhy a stavebního úřadu. V dobrém případě tříměsíční zdržení.
Tzv. legální ochranná pásma vznikají přímo ze zvláštních zákonů a některá ochranná pásma vyhlašuje stavební úřad sám či z podnětu jiných orgánů státní správy, ale některá ochranná pásma mohou být vyhlašována i jinými orgány než stavebními úřady.
Nová stavba může být důvodem pro kácení dřevin, avšak důvod musí být prokázán a musí existovat v době povolení kácení, nelze vycházet pouze z nějakého budoucího záměru. Realizaci stavby je nutno doložit alespoň rozhodnutím o jejím umístění.
Při provádění prací spojených s odstraněním uvedených stromů je nutno počínat si tak, aby nedošlo k úrazu osob nebo škodám na majetku. Poslední podmínkou bylo, že žadatel provede veškeré práce svým nákladem, zodpovídá i za případné škody nebo úrazy, vzniklé v důsledku kácení předmětných stromů. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu ustanovení § 8 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, svěřuje orgánu ochrany přírody při rozhodování, zda povolí kácení dřevin, správní uvážení. Správní orgán má tedy určitý prostor pro vlastní úvahu a tuto skutečnost musí správní soudy respektovat. Dané ustanovení však zároveň stanoví meze takové úvahy. Pro povolení kácení dřevin musí existovat závažné důvody a musí mu předcházet vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Z rozhodnutí orgánu ochrany přírody tak musí být patrné, jakou úvahou se správní orgán při posouzení těchto otázek řídil a zda význam těchto dřevin na straně jedné i závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé dostatečně zhodnotil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2007, č. j. 4 As 10/2007 – 109, www.nssoud.cz).
