17. září 2010
Proč chybí peníze na důchodovém účtu, ptají se zneklidnění lidé nad oficiální zprávou České správy sociálního zabezpečení, že v letošním roce do července se vybralo na důchody o 19,2 miliardy korun méně, než bylo nutné důchodcům vyplatit. V systému, který byl v minulosti dlouhou řadu let přebytkový, tak narůstá pořádná díra. Už loňský rok skončil schodkem 11,5 miliardy korun, zatímco předloni (v době, kdy dobíhal systém nastavený předchozími vládami středolevé koalice) tam ještě byl přebytek ve výši 15,7 miliardy korun.
Hlavní příčinou změny však není krize, ta způsobila jen menší část uvedeného propadu. Podle analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů (podkladu pro jednání tripartity 14. září) byl loňský schodek na důchodovém účtu způsoben ze dvou třetin záměrnými vnějšími zásahy zvenčí a jen z jedné třetiny nárůstem nezaměstnanosti. A letos je to zhruba totéž, jen v poněkud mírnější podobě. Ony zásahy zvenčí představuje opakované snižování pojistných sazeb placených zaměstnavateli i zaměstnanci, zastropování pojistného pro nejvyšší příjmové skupiny a extrémní rozšíření paušálních odpočtů u OSVČ. „Celkový dopad těchto opatření na státní rozpočet v roce 2009 činil oproti roku 2007 přes 60 mld. Kč,“ vypočítává zmíněná analýza odborů. V letošním roce byly některé extrémy minulých zásahů zmírněny, nicméně pokles oproti roku 2007 by měl činit jen 40 miliard korun (bez započtení krize).
Jedná se tedy o naprosto nezodpovědně záměrně vytvořený schodek, za které nesou odpovědnost pravicové vlády po roce 2008. Za tímto schodkem je skrytá agenda - má posloužit jako argument pro privatizaci penzijních systémů. Připomeňme, že i tato privatizace (opt-out) bude nesmírně nákladná, protože část lidí začne platit méně do průběžného systému a stát tam bude muset dlouhá léta dodávat peníze, aby bylo důchodce z čeho vyplácet. Odhaduje se, že tak bude potřeba doplnit 50 miliard korun ročně. Ty se budou muset vybrat na daních nebo schovat v méně viditelné části schodku státního rozpočtu (to je pravděpodobnější, vláda už o tom začala vyjednávat s Bruselem). Tak tedy reálně postupuje „vláda rozpočtové odpovědnosti“.
Detail k výpočtu vzniku schodku najdete v poznámkách pod zprávou ČMKOS. Jak připomíná, mezi prvními opatřeními tzv. reformy veřejných financí ODS v roce 2008, bylo zastropování pojistného na sociální a zdravotní pojištění na úrovni 4 násobku průměrné mzdy. Toto opatření vyloučilo ze solidárních plateb na důchody, nezaměstnanost a zdravotní péči příjemce vyšších platů. To však reformátorům nestačilo. Aby nenechali nikoho na pochybách, že to se snižováním pojistného myslí opravdu vážně, rozhodli ve stejný okamžik ještě (za pomoci tzv. přeběhlíků), o snížení pojistného placeného zaměstnavateli v roce 2009 o 1 procento a v roce 2010 o dalších 0,9 %. Ani tím se však apetit na snižování pojistného nezastavil a na podzim přibylo k předchozím redukcím ještě snížení pojistného (tentokrát u zaměstnanců) o 1,5 %. Na začátku roku 2009 pak bylo – v rámci tzv. antikrizových opatření NERV – sníženo sociální pojištění o dalších 1,5 %. Šestou etapu snižování sociálního pojistného v letech 2008-2009 pak reprezentovalo extrémní rozšíření paušálních odpočtů od základu daně OSVČ, které výrazně snížilo základnu pro výpočet pojistného. Celkový dopad těchto opatření na státní rozpočet v roce 2009 činil oproti roku 2007 přes 60 mld. Kč. I přes to, že se - ovšem pouze pro letošní rok - podařilo zmírnit dopad paušálů, zrušit nesmyslné opatření NERV, zvýšit stropy u sociálního a zdravotního pojištění a zrušit předpokládané snížení pojistného u zaměstnavatelů o dalších 0,9 %, pracují pojistné systémy v letošním roce oproti roku 2007 se sumou nižší vlivem snížení pojistného o 40 mld. Kč. (celková suma bude ještě nižší vlivem krize). Co se týče konkrétně důchodů, kombinace zastropování pojistného na 4 násobku průměrné mzdy, opatření NERV a snížení pojistného vlivem výrazně snížené základny díky výraznému nárůstu paušálních odpočtů od základu daně, snížilo v roce 2009 příjem důchodového pojistného o cca 20 mld. Kč. Čili výrazná část deficitu důchodového účtu, který dosáhl v roce 2009 hodnoty 33 mld. Kč za rok – téměř 2/3 - byla způsobena záměrnými zásahy zvenčí a jen menší část nárůstem nezaměstnanosti.)
