15. července 2021
Uplynuly téměř dva měsíce od doby, kdy jsme byli svědky dalšího střetu mezi Izraelem a Hamásem, který fakticky ovládá pásmo Gazy a je Evropskou unií považovaný za teroristickou organizaci. Přestože boje trvaly „pouhých“ jedenáct dní, jednalo se o nejhorší eskalaci od roku 2014. Ztráty na životech a materiální škody na obou stranách jsou ohromné.
Je nepochybné, že Izrael čelil brutálnímu útoku a měl právo se bránit. Následky konfliktu jsou varovné a je před námi dlouhodobá výzva, jak předejít dalšímu střetu a vystoupit z bludného kruhu nenávisti a násilí. To však klade pověstnou otázku za milion dolarů: Jak můžeme pomoci lidem v Gaze, aniž bychom posílili Hamás?
Poslední eskalace je velkým varováním a ukázala, že Hamás před vypuknutím konfliktu neustále rozšiřoval svůj vojenský arzenál. Hamásu se navzdory všeobecné izolaci podařilo významně posílit svou bojeschopnost a využít situace k rozsáhlým útokům proti Izraeli. Tento zapeklitý problém je z dlouhodobého hlediska nezbytně nutné řešit.
Evropská unie opakovaně podpořila právo Izraele na sebeobranu a je třeba v tom v každém případě nadále pokračovat. Během oněch kritických jedenácti dní a nocí vypálil Hamás a další ozbrojené skupiny z Gazy na Izrael více než čtyři tisíce raket. S pomocí pokročilé techniky ohrozily Izrael v rozsahu nesrovnatelném s předchozími konflikty. Nahodilé útoky byly navíc záměrně vypáleny z oblastí hustě obydlených civilisty. Hamás zkrátka uvažuje jako zavrženíhodná teroristická organizace, a toto vše tvoří součást její kruté a bezohledné strategie.
V popředí unijních snah po ukončení konfliktu je pomoc lidem v Gaze zmírnit jejich neutěšenou situaci. Považuji za nadějné, že panuje shoda, a to nejen v rámci Evropské unie, že při naplňování tohoto cíle musíme bezpodmínečně zamezit Hamásu a dalším ozbrojeným skupinám v přístupu k poskytovaným prostředkům, aby tuto pomoc nemohly zneužít ke svým neblahým záměrům.
Tím se vracím k oné otázce za milion dolarů: jak můžeme v tak nesmírně složitém prostředí účinně poskytovat naši pomoc? Najít správnou odpověď stojí za každý dolar, euro či korunu naší pomoci směřující do Gazy. Musí se odrážet v praktickém rozhodování v místě, kde pomáháme ve spolupráci s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) a s dalšími organizacemi a partnery. Právě tam je potřeba ji umět také účinně a energicky prosadit. Jedině tak zabráníme tomu, aby naše pomoc nebyla zneužita k ohrožení Izraele.
Hamás a další teroristické skupiny musí v praxi reálně pocítit náš pevný a jednotný postoj. Proto je nutné trvat na plném dodržování principů, na nichž se shodl tzv. blízkovýchodní Kvartet (USA, Rusko, EU a OSN): na nutnosti uznat Izrael, vzdát se násilí a dodržovat předchozí diplomatické dohody. Tyto podmínky tvoří základní předpoklad pro to, aby jakékoli řešení vůbec mělo šanci z dlouhodobého hlediska přinést ovoce.
Mimoto je třeba ve spolupráci s našimi partnery na mezinárodní scéně účinně povzbuzovat veškeré úsilí o hledání řešení a zároveň motivovat ostatní, aby v tomto ohledu uplatnili vůči Hamásu svůj vliv. Jsem hluboce přesvědčen, že zmírnit požadavky blízkovýchodního Kvartetu by ohrozilo nejen důvěryhodnost Evropské unie, nýbrž i bezpečnost Izraele a šanci zlepšit zoufalé životní podmínky lidí v Gaze k lepšímu.
Právě složitá situace na Blízkém východě a úsilí, které zde Evropská unie v rámci své diplomatické činnosti vynakládá, si žádají, abychom nedopustili zneužití naší humanitární pomoci.
Jakub Kulhánek, ministr zahraničních věcí České republiky
zdroj: MF DNES 12. 7. 2021