7. května 2021
Evropská komise rozvolnila v rámci pandemie kritéria maastrichtská či Paktu stability a růstu, poměr státního schodku a dluhu vůči HDP, i pravidla pomoci firmám. Před námi nyní stojí otázka, kdy by se měla opět začít dodržovat unijní pravidla regulující státní schodky a dluhy.
Česká republika platila v uplynulých letech za ekonomiku, která má zdravé veřejné finance a jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. Až úsměvně působili někteří političtí ekonomové a komentátoři žehrající na tehdejší schodkové rozpočty. Maastrichtská kritéria jsme plnili s přehledem a mít zadlužení na úrovni 30 až 40 procent ve prospěch investic není žádná ostuda.
Bohužel ti samí politici, kteří si dříve stěžovali na údajně vysoké schodky našich rozpočtů, se dopustili toho nejhoršího, co mohli. Daňové změny v podobě zrušení superhrubé mzdy a daně z nabytí nemovitosti, či loss carryback pro bohaté, které navzdory odporu ekonomů prosadili, jsou příčinou našich současných naprosto zdevastovaných financí.
Krizové podpory podnikatelům brzy skončí a bylo dobře, že s nimi stát v době covidu přišel. Například program Antivirus nás stál okolo čtyř miliard korun měsíčně, ale pomohl odvrátit katastrofu, která se na český trh práce valila. To vše skončí, ale propad v daňových příjmech, který se šplhá až na 170 miliard korun ročně, už nikdo nedožene.
Stát zároveň zaspal v přípravě strategie konsolidace veřejných financí. Až se vkrádá na mysl, zda to nebyl něčí neodborný záměr. Nyní je třeba přijít s důkladnou daňovou reformou. S tou musejí jít politici do voleb. Pokud ne, ukáží neznalost a neochotu řešit aktuální problémy naší země.
autor: Ing. Michal Pícl
komentář byl zveřejněn na serveru Česká pozice v rámci Debaty Jana Macháčka.
odkaz ZDE
