1. června 2022
Hlavním důvodem pro schválení SEK je potřeba jasně artikulovat priority a strategické záměry státu v rámci sektoru energetiky a poskytnout tak občanům, investorům a státní správě stabilitu v dnešním turbulentním a dynamickém období.
Dne 17.10.2013 proběhla v Malém sále Městské knihovny v Praze konference na téma „Sociální energetika“. Zúčastnili se ji tehdy špičky naší energetiky, konferenci jsem moderoval a patronát převzal Petr Dolínek. Bývalý tajemník Pačesovy komise Ing. Hynek Beran v zajímavé přednášce tehdy uvedl (pozn.: uvádím ve zkrácené verzi): “Energie dnes patří k základním životním potřebám i závislostem současné civilizace. Je chápána spíše jako nárok, nikoli jako pouhé zboží. Podobně je tomu například u lékařské péče. V bezpečnostních studiích mezinárodních organizací často zaznívají tři možná budoucí ohrožení: nedostatek potravin, nedostatek pitné vody a nedostatek energie. World Energy Council definuje energetické „trilema“: bezpečnost dodávky, sociální přiměřenost a minimalizaci vlivu na životní prostředí.
Nové technologie přinášejí nové pojetí oboru. Situace je analogická výpočetní technice: velké sálové počítače byly postupně nahrazovány menšími počítači osobními. Ale i tento přerod nenastal den ze dne a také zcela nezrušil roli velkých počítačů, které jsou nezbytné pro řadu složitých úloh. Se stolními počítači bychom nikdy neměli některé medicínské, výzkumné nebo bezpečností aplikace. Podobně energii pro velké aglomerace a náročnější průmysl stěží vyrobíme svépomocí. Domácnost a malý a střední podnik, dříve konzumenti energie, se dnes stávají aktivními partnery energetických soustav. Umíme energii akumulovat, například v tepelném spotřebiči nebo elektromobilitě. Pomocí inteligentních prvků umíme aktivně ovlivňovat spotřebu, dnes má časovač každá moderní automatická pračka. A v neposlední řadě dnes umíme v domácnosti nebo podniku energii nejen spotřebovávat, ale i vyrábět.
Součástí sociální energetické politiky je i garance fyzické a cenové dostupnosti energetické suroviny. Pokud si necháme dříví, peletky a biomasu vykupovat z Rakouska nebo jiné sousední země, vede to ke zdražení pro naše obyvatelstvo. Přitom má vytápění dřívím kouzlo nejen romantiky, ale i účinnosti kolem 90 procent. Namísto toho vyvážíme elektřinu vyrobenou s účinností 30 procent, tedy třetinovou, ještě k tomu za cenu velké ekologické zátěže a úbytku neobnovitelné národní suroviny.
Posláním energetiky je vyrobit co nejvíce energie za co nejlepších ekonomických podmínek s minimální ekologickou zátěží. A posláním státu ve strategickém oboru je starat se o lidi a skutečnou ekonomiku, nikoli o výběrčí. I v dnešní době existuje řada účinných postupů, jak se tento segment může rozvíjet“.
Od schválení SEK v květnu 2015 proběhla celá řada významných legislativních změn a změn souvisejících strategických dokumentů, např. Směrnice EU o energetické účinnosti. Tady bych pro pamětníky zmínil rámcovou směrnici pro průmyslově vyspělé státy vytýčenou na XI. Energetické konferenci v Mnichově v r. 1980 snížit součinitele energetické pružnosti z tehdejších 1 až 1,2 na 0,7 až 0,6 a SC02 vyhlášený tehdejší vládou ČSSR, kde jsme se s odborníky SVÚSS, VÚPS, VÚZT aj.. podíleli na řešení problémů existenčního charakteru, zejména: a) zabezpečení dostatečných zdrojů energie, b) odstranění nežádoucího nárůstu spotřeby paliv a energie zejména v průmyslově-zemědělské výrobní oblasti, c) zajištění dostatečné potravinové základny pro československé obyvatelstvo. Výsledky byly publikovány prostřednictvím ÚVTEI Chemoprojektu Praha např. „Snižování energetické náročnosti výrobních procesů I. a II.“. S tehdejším spolupracujícím vedoucím oddělení ASŘ Univerzity Karlovy prof. Sekerkou jsme celý proces v r. 2019 vyhodnotili s konstatováním, že jsme skončili oproti jiným státům opět na „chvostu“. Energetickou náročnost ekonomiky lze měřit různými indikátory. S ohledem na regionální komparace jsme zvolili ukazatel energetická náročnost ekonomiky. Tento ukazatel je podíl mezi hrubou tuzemskou spotřebou energie a hrubým domácím produktem (HDP) daného kalendářního roku, který měří energetickou spotřebu ekonomiky a její celkovou energetickou efektivitu (výkonnost). Hrubá tuzemská spotřeba energie je počítána jako součet hrubé spotřeby pěti druhů paliv a energie: uhlí, elektřiny, kapalných paliv, zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie. Údaje o HDP jsou brány ve stálých cenách, aby se vyloučil vliv inflace. Hrubá energetická náročnost měřena v kgoe (kilogram ropného ekvivalentu) a HDP v 1000 EUR. Podíl se udává v kgoe na 1000 EUR.
Jelikož jsme v současné době svědky nejvyššího růstu cen potravin od 90. let a jedním z faktorů, který se zcela jistě promítne do dalšího růstu cen potravin v ČR, je válka „v obilnici Evropy“, zdražování energií, pohonných hmot a nedostatek pracovníků, bude zapotřebí býti vnímavějším potřebám české společnosti, pakliže nemá zvítězit populismus spočívající v odbourávání demokratických standartů, pravidel, obecně tradiční demokracie a urychleně aktualizovat SEK.
Zdroj: Sociální energetika 17.10.2013 v Městské knihovně v Praze 1
Obnovitelné zdroje vyžadují plán, prof. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc, PSP ČR dne 19.7.2017
