21. července 2010
Poslední únik informací z tajných dokumentů USA ukazuje, že bezpečnostní situace v Afghánistánu je daleko složitější, než byla doposud prezentována. Zveřejněné materiály prokazují, že americká politika je v této zemi neúspěšná a že pomoc Afgháncům nefunguje. Zároveň se ukazuje na obtížnost bojů s Tálibánem a na přesvědčení mnoha Afghánců, že jednotky ISAF jsou spíše okupanty, než spojenci. Je proto zásadní otázkou dne zda se v dohledné době podaří zlomit současnou bezpečnostní krizi a zda se podaří zvýšit životní úroveň aghánského obyvatelstva.
Česká republika v rámci odsouhlasených 533 vojáků vyšle v září novou jednotku – výcvikový a poradní tým, který bude cvičit afghánské vojáky. Tato aktivita je v souladu s požadavkem NATO posílit výcvikové kapacity v zemi. Když jsem však tento požadavek opakovaně ventiloval na plénu poslanecké sněmovny či Výboru pro obranu, nebyl jsem vyslyšen. Namísto toho minulá vláda za podpory ODS hodlala posílit český kontingent o 55 vojáků nad schválený rámec a to přesto, že Armáda ČR nebyla schopna naplnit ani parlamentem schválených 533 vojáků. A to ve vládou schválené první verzi navrhoval tehdejší ministr obrany M.Barták dokonce zapojení tanků T 72 či bojových letounů L 139 ALCA.
Současný návrh jde ruku v ruce s plánem nového velitele mezinárodních sil ISAF D.Petraeuse a odpovídá závěrům mezinárodní konference o Afghánistánu. Jediným, ale podstatným problémem je dislokace této jednotky do provincie Vardak, kde v současné době česká armáda vůbec nepůsobí. Při schvalování převzetí vůdčí role naší armádou v provincii Lógar byl jako důvod uváděna konsolidace a koncentrace jednotek a větší viditelnost naší armády v Afghánistánu. Proč se tedy opětovně navrhuje rozšíření počtu „vlaječek“ na území Afghánistánu namísto posílení naší role v Lógaru? Proč se naše země nezapojí do evropské mise EUPOL či proč naši vojáci nenaplní operační a mentorovaní tým OMLT v „naší“ provincii? Proč bude AČR vynakládat další finanční prostředky navíc související se zajištěním potřebné logistiky do této provincie?
Prezident Afghánistánu H.Karzáí se zavázal, že bude postupně zlepšovat kvalitu afghánských bezpečnostních jednotek a do října roku 2011 hodlá navýšit počet ANA na 171 600 vojáků a ANP na 134 000 policistů. Zároveň chce převzít v roce 2014 odpovědnost za svou bezpečnost. Nechci polemizovat s tímto velmi ambiciózním termínem, vždyť v současné době povstalci kontrolují většinu území Afghánistánu a jejich rakety v okolí Kábulu stále častěji znemožňují provoz mezinárodního letiště. A to přitom v zemi působí kromě afghánských vládních bezpečnostních sil150 000 kvalitně vycvičených a vyzbrojených koaličních vojáků.Chci pouze dodat že v zemi s necelými 30 milióny obyvateli a jedním z nejnižších HDP na hlavu bude působit ANA a ANP v síle přes 305 000 mužů. A jejich provoz bude muset zřejmě dlouhodobě hradit mezinárodní společenství, jak se k tomu na konferenci zavázalo.
Současná vládní koalice hodlá šetřit, a to zejména u vojáků v naší armádě. V armádě, kde není stále dokončena její reforma, kde se odkládají modernizační programy, kde se šetří na výcviku a dokonce se snižují početní stavy pod úroveň vládou schválené transformace resortu. Aktuální otázkou je jakou vlastně chceme armádu a jakou armádu si Česká republika může dovolit. Přitom nový ministr obrany A.Vondra však nechce snižovat v průběhu dvou let počet českých vojáků v Afghánistánu. Problémy v AČR jsou dlouhodobé a velmi vážné a obávám se, že jejich neřešení začíná ohrožovat samu podstatu profesionální armády a jejich úkoly.
Z tohoto pohledu by měla být zahájena odborná politická diskuse nejen o budoucím pojetí armády jako takové, ale i o našem angažmá v zahraničních misích, zejména v misi ISAF. Osobně se domnívám a opět jsem to několikrát navrhoval, aby ČR přijala svoji road map působení v Afghánistánu. Jsem toho názoru, že AČR by se měla zaměřit pouze na výcvik ANA a ANP a to zejména v provincii Lógar. Zároveň by měla každoročně snižovat početní účast v afghánské misi tak, aby nejpozději v roce 2014 byli čeští vojáci z mise ISAF staženi.A v souladu se závěry bezpečnostní konference v Kábulu se spíše zaměřit na rozvojovou pomoc a zlepšení životní úrovně obyvatel Afghánistánu.
