8. května 2016
Pravicová opozice vyvolala mimořádnou schůzi k problematice studií EIA u některých staveb. Je s tím bohužel spojena nafouklá bublina různých polopravd a fabulací.
Faktem je, že hlavní příčinu musíme hledat v celkové nečinnosti bývalé Nečasovy vlády, kdy byla zastavena řada velkých, především dopravních staveb, čímž nastala rozhodující prodleva. Rovněž byly dlouhodobě ignorovány požadavky evropské komise na novelizaci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), což následně vedlo k zahájení infringementového řízení s Českou republikou. Akutně tak hrozilo zastavení čerpání prostředků z dotačních programů, což by bylo naprosto fatální. I z těchto důvodů byla parlamentem přijata novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která ve svém důsledku umožnila čerpání více než 100 mld., které by byly jinak ztraceny.
S novelou ovšem vyvstala povinnost ověření studie EIA u některých starších projektů. Je třeba zdůraznit, že se jedná o projekty, kde ještě nebylo vydáno stavební povolení. Mimo jiné je to asi 10 větších dopravních staveb. Co ale musíme připomenout je fakt, že některé z těchto problematických studií EIA jsou starší 15 let, čímž reálně zastaraly a staly se nepoužitelnými, takže primární chybu nelze hledat v novele zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ale v dlouhodobé laxnosti při povolovacích procesech u staveb.
Pro srovnání, v ČR však bylo doposud vydáno 3 622 stanovisek EIA, z nichž drtivá většina zůstala v platnosti.
Ať už se nám to líbí či ne, pokud chceme čerpat prostředky z fondů EU, musíme dodržovat stanovená pravidla tak, jako to činí ostatní členské země. Nicméně současná vláda vzniklé problémy řeší, je připravováno například zrychlené posuzování, a rozhodně nebude dělat mrtvého brouka, tak jak to bylo zvykem například v minulém volebním období.
To, že nejsilnější kritika dnes zaznívá z politických stran, které zapříčinily stávající komplikace je totální chucpe. Ukazuje to na zoufalou snahu pravicové opozice o resuscitaci a pozvednutí svých skomírajících preferencí. Stačí ovšem jednoduché porovnání zásadních statistických dat, jako je například efektivita čerpání dotací nebo množství zahájených staveb za současné vlády a předešlých vlád a vše je zcela jasné.
