4. července 2017
Nerovností a z nich vyplývajících diskriminací máme celou paletu variant. Nerovnost v platech, přístupu ke vzdělání, k informacím… Setkali jste se ale někdy s pojmem „zdravotní nerovnost“?
Kvalita lidského zdraví je provázána se sociálním začleněním člověka do společnosti. K tomu, jak přistupujeme ke svému zdraví, přispívá mnoho proměnných – úroveň vzdělání, výchova, povahové vlastnosti, ale také lokalita bydliště, etnicita, či zařazení na tzv. společenském žebříčku. Prokazatelnou roli v tom, jak člověk je schopen vnímat své zdraví a pečovat o něj, tak zahrnuje celou škálu vědomostí, jejichž hloubka je přímo úměrná míře sociální integrace člověka.
Mezinárodní i české studie ukazují, že existují zásadní nerovnosti v míře těchto vědomostí, dovedností a možností; hovoříme o takzvané zdravotní nerovnosti mezi sociálně vyloučenými obyvateli a majoritou. Přesně tato tématika, v České republice pohříchu zatím nová, byla tématem konferenci Zdraví a sociální začleňování, která se uskutečnila koncem června v Praze. Odborníci, kteří působí v oblasti zdraví a sociálního začleňování, v ní spolu diskutovali, jak přispět k efektivnějšímu zlepšování kvality veřejného zdraví lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením.
Není náhodou, že největší zdravotní nerovnosti jsou zaznamenány v severočeských, západočeských a moravskoslezských lokalitách. Například Ústecký kraj má dlouhodobě nejhorší vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v ČR, nejvyšší kojeneckou a novorozeneckou úmrtnost i počet potratů na počet narozených dětí v kraji. U obyvatelstva Ostravska nadměrné znečištění ovzduší polétavým prachem zvyšuje úmrtnost o 12,5 % oproti populaci žijící v čistém ovzduší a zároveň způsobuje vysoký výskyt alergií a astmatu, zejména u dětí. Různou formou astmatu je v této lokalitě postiženo až 40 % populace! Tytéž výzkumy poukazují také na významně horší zdravotní stav Romů ve srovnání se zdravotním stavem většinové populace ČR. Průměrná délka dožití je 76 let u mužů a 82 let u žen, avšak Rom v České republice žije průměrně o 19 let méně, žena o 17 méně. Taktéž novorozenecká úmrtnost u romské populace je dvakrát vyšší, než je národní průměr. Romské děti představují zhruba 3% živě narozených dětí v ČR, ale až 5% mrtvých narozených dětí ročně. Tyto indikátory jsou výrazně horší v regionech s vyšším počtem Romů a to zejména v severočeských a západočeských regionech.
Otázka zdraví ve vyloučených lokalitách je proto jednou z klíčových oblastí, na které se zaměřuje činnost Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. Udržet dialog zástupců obcí, krajů, akademické půdy, odborníků z výzkumu či nevládního sektoru se zástupci státní správy proto považuji za nezbytný. Stále nám chybí prostor pro partnerství nestátních a neziskových organizací a samospráv v diskuzi s politiky a odborníky státní správy, chybí nám adresné programy a opatření, které zkvalitní přístup ke zdravotní péči u sociálně marginalizovaných obyvatel.
Pro začátek jsem rád za vlaštovky, jakou byla odborná konference ke Zdraví a sociálnímu začleňování. Pokud přispěje k vytvoření přímého informačního kanálu, po kterém se budou efektivně přenášet podněty funkčních veřejných politik ze samospráv a modely dobré praxe z jednotlivých obcí tak, aby mohly inspirovat též samosprávy v ostatních lokalitách, nebude to rozhodně málo.
David Beňák, autor je náměstek ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
Text vyšel v Deníku Referendum, 04.07.2017
