20. dubna 2010
V letošním roce uplyne právě 90 let od roku 1920, kdy české ženy poprvé mohly využít své právo, které se dnes zdá mnohým zcela samozřejmé – právo zvolit si své zástupce v zákonodárném sboru. Ano, byť to dnes vypadá možná neuvěřitelné, české ženy si vybojovaly své volební právo před pouhými 90 lety!
Tehdejší Československo bylo v pořadí desátou zemí, kde ženy uvedení svého základního práva do praxe dosáhly. Nešlo přitom o žádnou samozřejmost.Mezi státy, které zavedly volební právo žen později, patří takové kulturní velmoci jako Švédsko (1921) nebo Velká Británe (1928). Jako poslední v Evropě získaly ženy právo volit ve Švýcarsku (1971), v Portugalsku (1976) a Lichtenštejnsku dokonce až v roce 1984.
Smyslem toho článku ale není historický exkurz. Myslím, že postupné a desítky let trvající zavádění volebního práva pro ženy v Evropských zemích společně s velmi okleštěným volebním právem, které Češkám a Čechům 40 let „nabízel“ totalitní režim, velmi dobře ilustruje fakt, že právo zvolit si svého zástupce od regionální po celostátní úrověň není samozřejmostí. A jako takové by ani nemělo být vnímáno.
V posledních letech jsme svědky určitého znechucení občanů z české politické kultury. Společně s ním jde ruku v ruce hrozba nízké volební účasti. Ta by přitom podle mého názoru vedla pouze k dalšímu zhrubnutí a polarizaci společnosti.
Často jsem dotazována na roli žen v politice. Přestože dotazy typu: „Jak se jako žena cítíte v mužském prostředí českého parlamentu?“ případně: „Lze vůvec dobře zvládnout současně roli vrcholné političky, matky a manželky?“ pokládám za naprosto absurdní, musím říci, že jsem ráda, že v posledních letech vnímám debatu o zvýšení počtu žen v politice případně o zavedení kvótového systému jako stále intenzivnější. A bez této diskuze by se naše společnost nikam neposunula.
Účast žen ve volbách je přitom prvním a možná zdaleka nejdůležitějším krokem, který mohou ženy na cestě ke zlepšení svého postavení nejen v politice, ale i v celé společnosti, udělat. Je tím nejlepším nástrojem, jak jasně a zřetelně vyslovit svůj názor a jak na české politické scéně reálně něco změnit.
Proto chci všechny občany České republiky bez rozdílu pohlaví, věku či sociálního postavení vyzvat, aby svůj názor přišli vyjádřit vhozením hlasovacího lístku do volební urny také letos v květnu. Protože právo volit není samozřejmé. A protože chodit k volbám má smysl.