27. srpna 2013
Cílené, pečlivě organizované protesty proti Romům v naší zemi pokračují. Naposledy tuto sobotu, kdy se na několika místech naší země odehrály koordinované protiromské pochody organizované nejrůznějšími neonacistickými uskupeními. Leckde se k nim přidávají místní „normální slušní občané“. To v sobě skrývá obrovské nebezpečí. Rasová nenávist není řešení, je to cesta do pekel.
Souhlasím s názory, že tyto demonstrace jsou primárně demonstracemi proti špatné sociální situaci. Škrty, uplatňované předchozími pravicovými vládami na těch nejchudších a nejzranitelnějších, zasáhly všechny bez rozdílu – zdravotně postižené, samoživitelky, nezaměstnané, jejich děti samozřejmě nevyjímaje, a bez rozdílu zasáhly jak sociálně vyloučené Romy, tak lidi z většinové společnosti. Místo aby se lidé postižení „reformami“ Nečasovy vlády spojili a bouřili se proti vládě, obracejí se proti snadnému terči: sociálně vyloučené Romy každý identifikuje na první pohled, každý ví, kde žijí. Pro předešlé vlády bylo toto obrácení hněvu proti jasnému romskému cíli samozřejmě výhodné, „romská karta“ mediálně zakrývá jiné, mnohem podstatnější kauzy.
Problém sociálně vyloučených lokalit nevznikl ze dne na den. Odborníci na něj léta upozorňovali a známá Gabalova zpráva je poprvé konkrétně popsala již v roce 2006. Pravicové vlády se ale této problematice systematicky nevěnovaly, nechaly je zcela na bedrech obcí a krajů a tzv. volné ruce trhu. Založení Agentury pro sociální začleňování bylo nepochybně dobrým krokem, jenže ta má bez zákonného zakotvení na tak komplexní problematiku slabý mandát a je personálně podhodnocená.
Tam, kde je sociální vyloučení, žijí na malé ploše soustředění chudí lidé s nízkým vzděláním a dlouhodobě nezaměstnaní. Logickým důsledkem je vyšší kriminalita, zadlužení, lichva, závislost na omamných látkách... Zároveň je typické, že úřední moc včetně policie má sklony v ghettech nezasahovat a ponechat je sobě samým. Lidé, kteří se chovají slušně a jsou uvnitř či v okolí lokalit, mají smůlu. Teprve když se situace stane naprosto neúnosnou pro sousedící většinu, nastává poplach a zasahují represivní složky. Jenže to už bývá pozdě a situaci to stejně dlouhodobě neřeší.
Zdroj: Lidové noviny (27.8.2013)
