9. dubna 2013
Jom ha-Šoa připomíná šest milionů obětí nepředstavitelné tragédie holocaustu. Připadá na den, kdy začalo povstání ve varšavském ghettu, které je pokládáno za největší odpor Židů proti nacistům za 2. světové války. Letos je obzvláště významné, protože od povstání uplynulo 70 let. Připomínat si hrůzy holocaustu je nezbytně nutné i dnes – nejen jako projev úcty k jeho obětem, ale také proto, že se antisemitismus v Evropě znovu začíná objevovat: zmiňme například vývoj v Maďarsku či z domácí scény nenávistné protižidovské texty „novináře“ Bartoše, jehož formulace by směle obstály na konci 30. let.
Mezinárodní den Romů připomíná menšinu, která v Evropě žije již celá staletí a jejíž osudy mají s osudy menšiny židovské mnoho společného. Většina českých Romů t saké zahynula v plynových komorách. V současné době žije podle odhadů celá třetina Romů v sociálním vyloučení, romské děti tvoří třetinu žáků zvláštních (dnes praktických) škol. Romská komunita je veřejností vnímána velmi stereotypně, a to bohužel za velkého přispění českých médií (podle analýzy Agentury pro sociální začleňování se tři pětiny zpráv o Romech týkaly situací, kdy jsou Romové pachateli trestných činů – část z toho tvořily zprávy o napadení hocha z Břeclavi, které se posléze ukázalo jako smyšlené).
Jak v Břeclavi po rozšíření falešné informace, že Romové napadli mladého chlapce, tak při demonstracích na šluknovsku chyběl jen krůček k tomu, aby rozlícený dav šel Romy lynčovat. Na šluknovsku v roce 2011 lidé, kteří nebyli příslušníci žádného neonacistického hnutí, neváhali vykřikovat heslo „Cikáni do plynu“. Sociálně demokratické evropské strany byly těmi, které jednoznačně bojovaly proti nacismu – jak proti jeho nástupu, tak i poté. Řada z jejich členů a členek za to zaplatila životem. I dnes ČSSD zaujímá naprosto jednoznačný postoj proti rasismu a proti jakýmkoli nenávistným hlasům. Je více než zřejmé, že v letech příštích si oba dnešní dny musíme připomínat ještě mnohem intenzivněji než dříve.
