Search
Close this search box.

REFORMA DŮCHODŮ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE

Téměř 150 let stojíme na straně solidarity, spravedlnosti a svobody. Vždy jsme zvedli hlas proti nespravedlnosti, když to bylo potřeba. Stáří a důchod se později budou týkat každého z nás. Je proto naší povinností zastat se současných i budoucích důchodců. Současných i dřívějších pracujících.

Průběžný důchodová systém je vyjádřením mezigenerační solidarity a důvěra občanů v jeho stabilitu je základním aspektem fungování státu. Důvěra v to, že se naše prostředky vrátí drží sociální systém pohromadě. Nemůžeme ji ohrožovat krátkozrakými experimenty.

Současně s provedením dlouhodobě udržitelné důchodové reformy musíme provést reformu daňového systému. V našich návrzích vycházíme ze zkušeností zemí západní Evropy, které se rovněž vyrovnávaly s trendem klesající porodnosti a snížení poměru pracujících vůči seniorům.

V návrh reformních kroků vycházíme z materiálů, které v roce 20021 předložila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vládě

Návrh získal podporu ekonomů a dalších odborníků a souhlasily s ním jak strany tehdejší vlády, tak i opozice. Vzhledem ke krátkodobým předvolebním zájmům tehdy nejsilnějších sněmovních stran ANO a ODS bylo toto řešení nakonec odsunuto.

Níže si materiály můžete stáhnout v podobě, v jaké byly v roce 2021 předloženy.

ZMĚNA FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU

Závislost českého průběžného důchodového systému na příjmech z odvodů za sociální pojištění odstraníme tím, že náklady na minimální důchody budeme hradit ze státního rozpočtu. To je zhruba 60 % celkových nákladů.

Zdroje příjmů se nacházejí v nových daňových výnosech z progresivního zdanění právnických osob, sektorové bankovní daně, zdanění kapitálových příjmů, digitální daně a dalších. Česká republika musí dohnat ztrátu za západními státy, které vydávají na důchody až 12 % svého HDP, zatímco u nás je to pouze 8 %.

Stát musí garantovat všem, kteří během svého produktivního života pracovali, že nebudou žít v bídě a obavách, že ve stáří nebudou moci zaplatit nájem, potraviny, léky, energie nebo dopravu. V aktuální ekonomické situaci částka odpovídá 13 tisícům korun.

Chceme se přibližovat standardům zemí OECD i Evropské unie, kde se průměrný důchod pohybuje nad 55 % průměrné mzdy. Částka průměrného důchodu by měla dosahovat dnešních 22 tisíců korun.

Automatizace, mechanizace, robotizace, digitalizace. Procesy, kterými prochází moderní svět zkracují vzdálenosti, čas a snižují námahu. Zvyšování počtu odpracovaných let neodpovídá vývoji společnosti a ekonomiky.

Ačkoliv se mírně zvyšuje průměrná doba dožití, věk dožití ve zdraví zůstává téměř stejný už desítky let. Průměrná hranice dožití ve zdraví je mezi 62 a 64 lety. Většina lidí už dnes odchází do důchodu se zdravotními potížemi.

Zrušení mimořádné valorizace při vysoké inflaci spolu s úpravou řádné valorizace zvýší v horizontu několika let počet důchodců v pásmu chudoby. Kombinace těchto dvou opatření výrazně rozevře ekonomické nůžky a přispěje ke společenské nestabilitě.

Vládní návrh počítá se zařazením pracovníků spadajících do kategorie 4 a části pracovníků z kategorie 3. Ačkoliv u kategorie 4 se posuzuje 13 rizik, vládní návrh u kategorie 3 vychází pouze ze čtyř oblastí. Vůbec nezohledňuje například práci na noční směny.

Vláda hazarduje s motivací lidí vytvářet na penzi vlastní úspory. Milion penzistů ztrácí nárok na státní příspěvek k penzijnímu spoření včetně těch, kteří uzavřeli spoření již před přijetím úpravy.

Některé z principů navrhovaných SOCDEM si vláda Petra Fialy vytkla do svého programového prohlášení a neplní je:

  • Realizujeme a do konce roku 2023 předložíme skutečnou důchodovou reformu s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů.
  • Zachováme a budeme podporovat soukromé penzijní spoření.
  • Vylepšíme informace o předpokládané výši důchodů v důchodové kalkulačce.
  • Zkrátíme dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod.
  • Umožníme dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích za větší odpovědnosti zaměstnavatelů.