Češi jsou pořád levnou pracovní silou. Růst minimální mzdy na 23 tisíc korun pomůže všem zaměstnanců

Levná pracovní síla byla pro Česko dlouho konkurenční výhodou. Od devadesátých let minulého století se však trh práce výrazně změnil a nyní je nutné přiblížit odměny zaměstnanců tomu, co za stejnou práci dostávají lidé v Německu, Rakousku, Norsku, Nizozemí, Itálii, Finsku nebo Portugalsku. Průměrný zaměstnanec u nás bere například jen pětinu toho, co ve Švýcarsku, a jen třetinu toho, co Dánové.

Češi stráví v práci často více hodin než například Němci, efektivitu práce máme přitom podobnou jako v zemích, kde zaměstnanci mají daleko vyšší mzdy. „Začít se zvyšováním příjmů našich zaměstnanců je nutné u minimální mzdy. Od ní se odvíjejí například i zaručené mzdy pro jednotlivé profese,“ apeluje předseda Sociální demokracie Michal Šmarda. „V době, kdy byli ve vládě sociálnědemokratičtí ministři, tak se výrazně navýšila minimální mzda a spolu s tím se přiblížily Evropě i průměrné příjmy zaměstnanců,“ připomíná předseda SOCDEM. V roce 2014, kdy vznikla vláda Bohuslava Sobotky, byla minimální mzda 8500 korun. Do roku 2022 se ji podařilo navýšit na 16 200 korun. Za stejné období se také díky tomu přiblížily mzdy tomu, co brali pracující v sousedním Německu. V roce 2013 dosahoval příjem průměrného Čecha necelých 30 procent toho, co u západních sousedů, a v roce 2021 to bylo už více než 43 procent.

„Současná pravicová vláda tento vývoj zvrátila a opět z nás dělá nechvalně známou montovnu, která je založená na levné pracovní síle. Za poslední rok se při dvouciferné inflaci zvedly mzdy jen nepatrně,“ konstatuje Michal Šmarda s tím, že kvůli tomu klesá životní úroveň lidí v Česku a stále se ztenčuje množství zboží, které si za svou mzdu mohou koupit. Připomíná zároveň, že sociálně demokratičtí ministři měli značnou zásluhu na tom, že se zvedly platy i ve státní sféře, a to zejména učitelům nebo lékařům.

Aktuálně Sociální demokracie považuje za nutné, aby se výrazněji navýšila minimální mzda, od které se odvíjejí i nejnižší možné příjmy v jednotlivých profesích. „Nejde tedy o to, že si pomohou jen ti úplně nejchudší, ale dopad je mnohem širší,“ zdůrazňuje Michal Šmarda.

Minimální mzda je u nás jedna z nejnižších, vyšší je například na Slovensku nebo i v Polsku, kde počítají s jejím navýšením dokonce dvakrát v průběhu příštího roku. „Je potřeba, aby se vyplatilo pracovat a zaměstnanci dostávali odměnu, za kterou mohou žít a nejen přežívat. Nejde chodit každý den do práce a pak počítat drobné, aby zbylo na jídlo. Dovolená mimo domov je pro spoustu domácností nedosažitelným luxusem,“ dodává. „Odmítáme také, aby pracující člověk musel vykonávat dvě a více prací proto, aby uživil sebe a svou rodinu,“ říká dále Michal Šmarda.

Pravicová vláda se navíc snaží přenést odpovědnost za inflaci na pracující. „Přitom na inflaci nejvíce bohatnou firmy a zvyšují své zisky. S tím vláda nedokáže nic dělat. Důsledky cenového růstu odnášejí nejvíce právě zaměstnanci s nízkými příjmy,“ dodal předseda SOCDEM.

 

Sociální demokracie proto považuje za nutné, aby se: 

• minimální mzda zvýšila na 23 000 Kč, čímž se vytvoří tlak na zvyšování odměn za práci,
• pokračovalo ve snižování mzdových rozdílů mezi pohlavími, včetně zákazu sjednávání doložek o mlčenlivosti,
• byly dostupnější alternativní formy zaměstnání, včetně zjednodušení uzavírání částečných úvazků,
• všechny typy pracovních úvazků musí být součástí sociálního systému.

 

Chceme lidskost místo sobectví. Jsme Sociální demokracie.

 

zdroj: tiskové oddělení SOCDEM