POZICE
Jurečkova „důchodová reforma“ žádnou reformou není – jde o další ožebračování lidí, pracující budou pracovat déle za méně peněz. Vláda zvyšuje věk odchodu do důchodu na 67 let, i když ví, že většina lidí tak dlouho pracovat nevydrží, snižuje důchody novým důchodcům a naprosto ignoruje zdravotní situaci náročných profesí. Změny negativně dopadnou na každého, kdo půjde do důchodu už v roce 2026. Návrh nijak nepočítá s dofinancováním důchodů z jiných zdrojů než ze zdanění práce.
FAKTA
- Zvyšování důchodového věku kritizovalo i Ministerstvo zdravotnictví: „Nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65let není vtakovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon i v dalších letech.“ Délka dožití ve zdraví v Česku už 50 let osciluje okolo 62 let, v roce 2022 činila 61,8 let – takřka rok pod průměrem EU.[1]
- Pokud se většina lidí nedožije starobního důchodu ve zdraví, bude muset odcházet do předčasného a invalidního důchodu nebo se do penze promarodí. Ostatní skončí bez práce na dávkách. Navíc vzroste počet pracovních úrazů a nemocí zpovolání. Finance vynakládané na starobní důchody se tak jen přesunou do jiných systémů a stát neušetří téměř nic. Pouze naroste byrokracie, mezi lidmi se prohloubí pocit nespravedlnosti a klesne důvěra ve stát.
- Trh práce se promění – tradiční profese díky digitalizaci a automatizaci stále více nahrazují stroje.[2] Přicházet o zaměstnání budou hlavně pracující nad 50 let. Už dnes představují více než třetinu nezaměstnaných[3] a firmy o ně nestojí. Nedává proto smysl zvyšovat důchodový věk.
- Výdaje státního rozpočtu na důchody se vČeské republice dlouhodobě pohybují okolo 8–9 % HDP (v roce 2021 šlo o 8,9 %) a do roku 2060 mají dosáhnout 11,8 %.[4] Přes 12 % ze svého HDP[5] přitom už dnes vynakládají na důchody Francie, Španělsko, Finsko, Belgie nebo Rakousko a státní rozpočet se jim nehroutí. Stejně tak vPolsku činí v posledních 10 letech podíl důchodů na HDP více než 10 %.
- Kvůli nedostatku bezplatných školek a jeslí u nás stojí péče o děti na babičkách a dědečcích, kteří vdůchodu pracujícím rodičům pomáhají shlídáním a péčí. Čím déle ovšem budou prarodiče nuceni pracovat, tím méně rodin se bude moct spolehnout na jejich pomoc, což při nedostupném bydlení a nízkých výdělcích prohloubí pokles porodnosti (letos patrně rekordně nejnižší od roku 1785).[6]
- Při výpočtu penzí se má v letech 2026-2035 snížit první redukční hranice osobního vyměřovacího základu ze 100 % na 90 % a výše procentní výměry za rok pojištění z1,5 % na 1,45 %. Dojde ke snížení náhradového poměru mezi důchody a výdělky cca o 3 % průměrné mzdy a hlavně k poklesu nových důchodů o 8 %, u nejchudší desetiny dokonce o 11 %![7]
- Už dnes má 7 % samostatně žijících seniorů vyšší výdaje než příjmy adalších 38 % výdaje i příjmy stejné, ale nemají úspory na více než dva měsíce = takřka 50 % samostatně žijících důchodců je přímo ohrožena chudobou.[8] Pouze necelé třetině osamělých důchodců se úspory rozšiřují.
- Ministr Jurečka sliboval, že zavede dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, konkrétně pro část III. kategorie a celou IV. kategorii prací, tedy pro cca 120 tisíc zaměstnanců. Vláda nicméně pracující podvedla a poslanci SPOLU úpravu omezili jen na IV. kategorii prací, tedy na pouhých 12tisíc lidí.
ŘEŠENÍ
- Důchodová reforma pro 21. století musí vystoupit zbubliny pojistného systému. Financovat penze jen ze zdanění práce (odvody zaměstnanců jsou reálně daní z práce) je zastaralé a nedostatečné.
- Stát musí podporovat mladé rodiny veřejnými službami, tzn. levným bydlením (hlavně startovacími byty) a bezplatnými školkami a jeslemi, což funguje nejvíce. SOCDEM znovu prosadí nárok na místo vjeslích či ve školce už od jednoho roku dítěte. Dále se osvědčily flexibilní úvazky pro rodiče malých dětí a finanční motivace – např. 100% rodičovská do tří let věku dítěte a bonus za druhé a třetí dítě. Nejvíce lidé volají po vyšších výdělcích, aby rodina zvládla vyžít z jedné výplaty, když je druhý rodič na mateřské či rodičovské. Pokud bude snadnější mít děti, ideálně stoupne porodnost a následně se zlepší poměr pracujících na důchodce.
- Nejhorší období demografického vývoje má kompenzovat hospodářský růst a zvyšování výdělků. Čím více bude práce a čím vyšší budou mzdy a platy, tím vyšší příjem z pojistného a důchodový účet nebude končit vobrovském propadu.
- Spravedlivá důchodová reforma je fakticky vdnešní době daňová reforma. Moderní daňový mix má po vzoru západních zemí danit především kapitál a velké korporáty, ne lidskou práci a spotřebu. Lidé v Česku jsou zdaněni příliš a SOCDEM další zdanění pracujících odmítá! Vyšší náklady na penze musíme dofinancovat ze zdanění obřích majetků nad 100 milionů Kč, velkého byznysu a bank. K tomu je potřeba omezit odliv zisků do zahraničí a zneužívání transferových cen, efektivněji určovat základ daně právnickým osobám, zavést sektorovou daň a progresivně zdanit příjmy a majetky.
- Podmínky pojistného na sociální zabezpečení vysokopříjmovým OSVČ a pracujícím na dohody se musejí srovnat se zaměstnanci na pracovní poměr. Lidi lze kpodnikání nebo brigádám motivovat daňovým zvýhodněním, ale ne nepřiměřeně nízkými nebo žádnými odvody do sociálního systému.
- Důchodový věk musí být zastropován nejvýše na 65 letech, jak uzákonila sociálně demokratická vláda Bohuslava Sobotky před 7 lety. Podle těchto pravidel by do důchodu v65 letech odcházeli pracující už od roku 2036 (tedy lidé narození po roce 1971).
- Ještě před dosažením 65 let věku mají mít právo odcházet do důchodu zaměstnanci v náročných profesích zcelé III. i IV. kategorie. Jde o hutníky, svářeče, hloubkové potápěče, pracující v lesnictví, v noci, ve vícesměnném provozu atd. – cca o 420 tisíc lidí. Sociálně demokratičtí poslanci před třemi lety navrhovali, aby za každých 10 let v náročné práci mohl jít zaměstnanec do důchodu o rok dříve, což by finančně vyrovnaly vyšší odvody zaměstnavatele.
VÍCE INFO
Jana Maláčová: Opičí důchodová reforma[9]
Jana Maláčová: Vládní důchodová reforma nic neušetří, většina lidí nemůže pracovat nad 65 let[10]
Jana Maláčová: Důchodová reforma stojí na mylném předpokladu, že je potřeba zdanit jen práci[11]
Jana Maláčová: Neschopná vláda se chystá lidi udřít[12]
Ilona Švihlíková: Několik poznámek k důchodové reformě[13]
Vladimír Špidla: Důchodová reforma je sociálně neudržitelná a nepřijatelná[14]
ZDROJE
[1] Eurostat, Healthy life years, 2022
[2] Deloitte, Automatizace v ČR: Proč se (ne)bát robotů, 2018
[3] Úřad práce, Nezaměstnanost klesla na 3,8 %. Na dvojnásobek vzrostl počet rekvalifikací, 2024
[4] OECD, Pensions at a Glance, 2023
[5] Eurostat, Expenditure on pensions, 2022
[6] Seznam Zprávy, Ještě horší, než se odborníci báli. Dětí se může narodit nejméně v historii, 2024
[7] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění (tedy k návrhu „důchodové reformy“), 2024
[8] PAQ research, Život k nezaplacení, 2024
[9] MF Dnes, Opičí důchodová reforma, 2024
[10] iRozhlas, Vládní důchodová reforma nic neušetří, většina lidí nad 65 let nemůže pracovat, říká Maláčová, 2024
[11] iRozhlas, Důchodová reforma stojí na mylném předpokladu, že je potřeba zdanit jen práci, kritizuje Maláčová, 2024
[12] Právo, Neschopná vláda se chystá lidi udřít, 2024
[13] !Argument, Několik poznámek k důchodové reformě, 2024
[14] iRozhlas, Sociálně neudržitelný systém, kritizuje důchodovou reformu Špidla. ‚Nutné řešení,‘ oponuje Nerudová, 2023
