Přiznáváme se. Inzeráty nabízející hororové bydlení ve sklepě a na půdě byly naše, ale nabídka samozřejmě myšlena vážně není a nebyla!
Proč falešné inzeráty? Na začátku byla debata o tom, kolik lidí shání bydlení, jak strašné sumy platí za často bizarní nabídky. Mikrogarsonky o pár metrech čtverečních s plným vybavením za třeba 12 tisíc měsíčně, což znamená, že v podstatě spíte na záchodě.
Upravené garáže, sklady, suterény.
Co všechno jsou zoufalí lidé ochotni zkousnout? Nestačili jsme se divit. Doslova nás to šokovalo.
Ve podvrženém inzerátu jsme nabídli na první pohled naprosto nevyhovující prostory, ale za nízkou cenu. Příšerný sklep a půdu. Byl to hec, o kterém jsme mysleli, že nevyjde.
A výsledek našeho malého sociálního experimentu?
Čekali jsme nadávky, pohoršení, recesisty nebo podnikavce, kteří jsou ochotni ubytovat své zahraniční dělníky (otroky) kdekoliv.
Na nadávky také došlo, ale ohromilo nás, kolik našich spoluobčanů by kývlo na bydlení v těchto podmínkách. Žádní migranti nebo gastarbeitři. Naši sousedé, kamarádi, známí, kteří nemají na nájem 15 a více tisíc.
Žena středního věku, která si našla mizerně placenou práci v centru Prahy a hledá místo na přespání. Osamělá důchodkyně s pejskem. Dělník dojíždějící ze Šumavy do Prahy za prací. Autorka, která potřebuje místo ke psaní dětské literatury. Naprostá většina jsou ženy a potýkají se s těžkostmi, které dnes mohou potkat kdekoho.
To je výsledek asociální vlády, která klidně utrácí desítky miliard na zbraně, zvyšuje si platy, chce vyhazovat lidi na dlažbu bez důvodu, nutí důchodce k práci na doživotí a když chce něco digitalizovat, tak to zpacká.
To není cesta na západ, ale na východ!
Sociální demokracie má řešení: Vídeňský model, výstavbu a nákup státních bytů za přijatelnou cenu. Chceme každý rok nakupovat a stavět 20 tisíc státních bytů a investovat 80 miliard korun, to je 1 % HDP.
Bydlení je naše zbrojení!
