Existuje ovšem ještě jeden aspekt, který se důsledně nediskutuje. Umělá inteligence totiž podstatně změní politiku. Směr, kterým se politika vydá, je zcela otevřený a v podstatě záleží na nás. Jako každá zásadní inovace i umělá inteligence může politiku změnit k dobrému, např. k větší demokracii, ale může ji změnit i v dystopii, jejíž součástí bude totální ovládání člověka.

Z politického hlediska je nejzásadnější otázka moci. Výrazně se změní politické strany, a to jak ve vytváření legitimity, tak v práci s členskou základnou i v kontaktu s voliči. Riziko mocenského využití umělé inteligence politickými nebo ekonomickými oligarchiemi je velmi vysoké.

Vývoj umělé inteligence vyžaduje obrovské množství financí a intelektuální síly, kterou je třeba nasadit. Toho jsou v zásadě schopny již pouze ty největší mezinárodní korporace a velké státy, nebo v našem případě Evropská unie.

Rozhodující politickou otázkou pro sociální demokracii je, jak zajistit, aby politická demokracie v pravém slova smyslu fungovala i v čase umělé inteligence. Je zřejmé, že bude potřebná důsledná regulace, a to jak na evropské, tak i na národní úrovni. Jinak existuje riziko výrazného posílení mezinárodních korporací, v zásadě se dá říci, že reálná moc by již nebyla v rukou volených orgánů. Sociální demokracie se proto přihlašuje k regulaci užití umělé inteligence v politické oblasti.

Síla umělé inteligence spočívá ve schopnosti zpracovávat obrovské množství dat, která jsou z velké míry v rukou korporací. Omezení této moci vyžaduje omezení možnosti volného nakládání s daty a vyžaduje, aby část komplexních systémů a dat, která vznikají organickou činností zejména veřejných institucí, nebyla bez dalšího k dispozici ekonomických korporacím.

Zásadně je třeba podporovat výzkum dopadů umělé inteligence na různé oblasti života a vytvářet regulační rámce, které zajistí ve společnosti rovnoměrný přístup k jejím aplikacím.

Jaké jsou naše požadavky tváří v tvář těmto zásadním změnám:

• Rozvinout silnou kapacitu umělé inteligence v Evropské unii.
• Podporovat vývoj umělé inteligence a výzkum jejích dopadů na různé oblasti života na univerzitách v Evropské unii.
• Vytvořit evropský regulační rámec umělé inteligence.
• Potlačit monopoly a oligopoly na vývoj systémů umělé inteligence.
• Vytvářet ostrovní lokální systémy využití umělé inteligence na veřejnoprávním základě.
• Systematická ochrana osobních dat.
• Omezení outsourcingu zpracování dat u velkých veřejných struktur, jako jsou například státy a velkoměsta. Data vzniklá v provozu měst, obcí a státu nesmějí být bez dalšího k dispozici ke komerčním účelům.
• Data vzniklá při práci veřejných institucí nemohou být poskytována bezplatně. Jsou surovinou stejně, jako bylo historicky uhlí. Za surovinu je třeba platit. U všech dokumentů musí být jasné, zda byly vytvořeny umělou inteligencí nebo člověkem. Lidské autorství musí být vždy jasně vyjádřeno.
• Je podstatné efektivní zdanění činností spojených s umělou inteligencí, a to jak z důvodu získávání zdrojů, tak i z důvodu omezení moci.
• Při jakýchkoliv aplikacích umělé inteligence se musí vycházet z principu předběžné opatrnosti, tak jak je uplatňována v biologických vědách.
• Aplikace, u kterých není jasná logika fungovaní, nebudou připuštěny. Před připuštěním nových systémů musí být zpracována jejich dokumentace.
• Pro použití ve volebních kampaních se budou využívat pouze veřejnoprávně certifikované systémy.
• Konečné rozhodnutí musí zůstávat v rukou člověka.